O našem městě


Krátké představení našeho města a jeho historie a současnosti.

Horní Blatná (německy Bergstadt Platten) - pokračování


Do poloviny 16. století se datuje také zdejší fara, dnes č.p. 2. V této době se v Horní Blatné rozšířilo smolaření z navrtaných stromů a v roce 1555 bylo městu povoleno zakládání polí s dědičným právem.

Roku 1564 císař Maxmilián II. povolil, aby rada Horní Blatné přeměnila Horní dům na radnici a držela jej ve své správě. Na konci 60. let město čítalo téměř 2000 obyvatel a bylo zde asi 40 dolů. Roku 1564 byla dokončena výstavba kostela Svatého Vavřince. V Horní Blatné v 16. století proběhlo několik poprav zlodějů a vrahů, exekuce přitom byly prováděny na náměstí a teprve v roce 1595 bylo popraviště přesunuto směrem na Pernink. Na konci tohoto století bylo ve zdejším kraji celkem 5 výroben kobaltové barvy.

Počátek 17. století byl ve znamení prudkého poklesu těžby cínu, nad kterou již převažovala těžba stříbra, kobaltové a vizmutové rudy. V této době město začalo užívat znakovou pečeť. V letech 1618 až 1648 v Evropě zuřila třicetiletá válka, která se značně podepsala i na životě zdejšího kraje. Obce z celých Čech byly pleněny a drancovány všemi procházejícími vojsky, zdejší kraj ke všeobecné bídě navíc postihla řada epidemií. Během tohoto těžkého období proto mnoho zdejších lidí odešlo hledat štěstí jinam. Snad právě proto Ferdinand III. osvobodil Horní Blatnou v roce 1641 od povinnosti ubytovávat vojáky a vzal ji do ochrany před válečným pleněním. Horní města byla pro panovníka vždy důležitá a potřeboval je i jejich obyvatele ušetřit jakýchkoliv škod. I tak se však Horní Blatná musela vzpamatovávat z prožitých útrap ještě dlouho po válce. Po třicetileté válce navíc nastala doba protireformace, před kterou řada zdejších luteránských horníků utekla do Saska, kde založila město Johanngeorgenstadt.

Během 17. a 18. století byla těžba kobaltových rud a výroba modrého barviva hlavní výrobní a exportní činností ve městě i okolí. V této době zde byla v provozu také sklárna. Roku 1686 byl na příkaz pražského arcibiskupa dosavadní evangelický kostel na náměstí překřtěn na katolický, patronem se stal sv. Vavřinec, ve stejném roce byl také vysvěcen hřbitov. Na počátku 18. byla zahájena umělá obnova zdejších lesů. Roku 1700 byl pro místní kostel odlit zvon, k tomuto roku se také datuje sloup Sv. Jana Nepomuckého. V roce 1739 byla na severozápadním okraji města nalezena nová bohatá žíla cínu a nález pak odstartoval nový rozvoj těžby této rudy. Současně opět vzrostla těžba stříbra. Roku 1744 byla na místním hřbitově vysvěcena kaple sv. Kříže.

Roku 1754 byl zdejší protestantský kostel podroben barokní přeměně. V průběhu druhé poloviny 18. století v okolí vznikly další nové cínové doly. V této době také proběhla úprava Hřbitovní kaple do pozdně barokního stylu. V 80. letech 18. století vydal císař Josef II. protipožární nařízení, podle kterých se dřevěné stropy musely omítnout a komíny mohly být pouze zděné. Roku 1799 ve městě vznikla státní manufaktura na výrobu lžic. Na počátku 19. století nastal postupný zánik zdejších dolů, způsobený dovozem levnějších surovin ze zahraničí. V Horní Blatné tehdy byla sklárna na výrobu kobaltového skla a vznikala také náhradní domácí výroba - krajkářství a výroba plechových pocínovaných lžic. Roku 1837 byl ve městě zřízen poštovní úřad.



   PŘEDCHÁZEJÍCÍ STRÁNKA    |   NÁSLEDUJÍCÍ STRÁNKA