O našem městě
Krátké představení našeho města a jeho historie a současnosti.
Horní Blatná (německy Bergstadt Platten)
První osadníci
přišli do zdejšího kraje pravděpodobně v době kolem konce 12. století. Ve
14. století nastala druhá osídlovací vlna, která vyvrcholila až koncem století
šestnáctého. Právě v 16. století vznikla celá řada zdejších obcí, např. Jáchymov
či Boží Dar. Osídlování tohoto území bylo úzce spjato s těžbou cínu a důlní činností,
jejíž počátky se datují do konce 15. století.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1518. Horní Blatná byla založena roku
1532, kdy saský kurfiřt Jan Bedřich koupil toto území od pánů z Tetova a dal příkaz
k vyměření a založení nového horního města Blatná. Obec tedy nevznikla samovolně,
ale čistě účelově, díky tomu také známe přesné datum jejího vzniku, což u obcí
není příliš obvyklé. Po vydání příkazu Janem Bedřichem byla do půdorysu zakreslena
pravidelná uliční síť a 199 stavebních parcel, začaly se stavět první hutě, určilo
se místo pro výstavbu kostela, školy, radnice a špitálu. Prvními osadníky nové obce
byli horníci ze Schneebergu.
Ještě v roce 1533 byl jmenován první blatenský purkmistr, jímž byl Albrecht Weidemann.
Současně byla vytvořena městská správa a další úřady. Ve stejném roce na Blatenském
vrchu vznikl tzv. Kyzový důl. Roku 1534 kurfiřt Johann Friedrich městečku propůjčil
horní řád. Rok 1535 byl pro Horní Blatnou velice významným - tehdy jí byl vydán
vlastní kurfiřtský horní řád a zároveň od panovníka získala řadu privilegií - výroční
a týdenní trh, právo várečné, právo provozovat pekařství a řeznictví apod. Dne
17. 6. 1538 byla Horní Blatné panovníkem povolena výstavba kostela, školy
a špitálu.
V roce 1540 byla zahájena výstavba vodního kanálu - Blatenského příkopu, vedoucího
z místa cca 2 km západně od Božího Daru přes Myslivny, Rýžovnu, Bludnou do
Horní Blatné, který ústil do Blatenského potoka. Stavba byla dokončena o čtyři roky
později. Kolem tohoto příkopu následně vznikala řada staveb, v roce 1541 to bylo již
15 stoup a několik hutí. Roku 1542 se zdejší dřevěný kostel, předchůdce dnešního
kostela, stojící za budovou fary, propadl, když byl poddolován štolou svatého Ducha.
V následujícím roce vznikl místní hřbitov a v roce 1544 se ve zdejším kraji začala
těžit také železná ruda.
Roku 1546 byla Blatná v rámci šmalkaldské války (tehdejší název Platná) obsazena
Kryštofem z Gendorfu pro českého krále Ferdinanda I., po porážce saského kurfiřta
Jana Bedřicha v bitvě u Muhlberka bylo toto území připojeno k Čechám. Tehdy se pro
obec ustálil vžitý výraz Platten. Ke dni 14. 10. 1456 městečko podle pražské
dohody připadlo Habsburkům. Dalším významným datem byl pro Horní Blatnou rok 1548, kdy
ji Ferdinand I. povýšil na královské horní město, udělil jí městský znak a řadu dalších
výsad.
Městský znak tvoří polcený štít, v pravé červené polovině je stříbrné břevno,
levá polovina je dělená. V horním červeném poli je doleva kráčející stříbrný lev s
pozdviženou pravou přední tlapou. V dolním rovněž červeném poli jsou zkřížené nástroje
k těžbě cínu, totiž rýžovací hrábě a hornický špičák v přirozené barvě.